Znáte ten pocit, kdy si na nějaký den něco naplánujete, ale nakonec děláte něco úplně jiného? Tenhle pocit znají nejspíš všichni a já jsem ho zažila minulý víkend. Spolubydlící měla odjet na víkend domů, takže jsem měla mít celý pokoj celý víkend jenom sama pro sebe. Měla jsem naplánované se učit databáze a pak psát Kate. Nakonec z toho vznikl filmový víkend s jedním připsaným odstavcem ke Kate a jedno nedodělané video ke Kate. Ne, že by mi někdo zaklepal na dveře s hromadou filmů. Jednoduše jsem prostě neměla na nic náladu. Inu, když by vám rodič v pátek dopoledne během jednoho cvičení napsal zprávu, že v noci zemřel váš pes, taky byste neměli na nic moc náladu. Ale nechci psát žádný lítostivý článek o tom, jak byl Gucci bezvadný pes, jaký prožil bezvadný život a jak poslední měsíce nic nejedl, byl na operaci a veterináři si s ním nevěděl rady. Ne, já se chci podělit o pár tipů na filmy, které jsem tento víkend viděla.
Cyberbully (2011)
V podstatě jsem se k němu dostala náhodou. Usmyslela jsem si totiž vytvořit video Story of Elizabeth Reed (které se dočká zveřejnění společně s poslední kapitolou třetí části) a to znamenalo najít nějakou pěknou blondýnku, která hraje ve filmu nebo seriálu, kde od ní dostanu dostatek materiálu pro video. Kandidátkou byla Emily Osment ve filmu Cyberbully, kde dostatečně dost brečí.Jak název vypovídá, tak pointou je internetová šikana. V dnešní době je to velmi běžné. Skoro každý má profil na facebooku, k tomu Twitter, Instragram a možná i Tumblr. Většina lidí si přeje získat hodně liků, srdíček a čehokoliv dalšího, co daná sociální síť nabízí. No, jo, jenže co dělat, když o vás začnou na internetu kolovat lži a schytáte samé urážlivé komentáře?
Je fajn, že se o tomto tématu mluví, protože je to jeden z problémů dnešní doby. Jenže podání není až tak dobré. Hlavní hrdinka nejedná logicky a mám problém se s ní ztotožnit, protože bych jednala v její situaci jinak. Sotva ji dokážu pochopit. Alespoň že Emily Osment podala dobrý herecký výkon. Ale zato její kamarádka… No, ať to měla hrát jakkoliv, tak zrovna její postava mi přišla hodně nesympatická a chvilku také logicky nejednající. Nakonec to všechno zakončené typicky americkým happyendem, který tam až bije do očí.
Ve výsledku z toho byl takový průměrný film s moralizováním o PC. Takový film, který by měli pouštět dětem ve škole anebo rodiče doma dětem. Já jsem v polovině zvažovala, že ho ani nedokoukám.
Cyberbully (2015)
Další film, ke kterému jsem se dostala prostou náhodou. Prostě jsem hledala Cyberbully z roku 2011 a nalezla jsem tenhle stejnojmenný film z loňského roku, na kterém mě jednoznačně zaujalo to, že tam hraje Arya Maisie Williams. Ona je prakticky důvodem, proč jsem si tento film pustila, a zároveň je i důvodem, proč je tenhle film tak skvělý. Díky jejímu hereckému výkonu.
Celý film je one woman show. K celému filmu nejspíš stačilo zavřít Maisie do jedné místnosti s monitorem, dát ji scénář a občas přidat nějaký hlas nebo video s kamarádkou. Více nebylo potřeba. Celý film se postupně stupňuje napětí a divák si klade různé otázky. Kdo je ten hacker, ten tajemný hlas?
Oproti předchozímu filmu tu není to otravné moralizování, jak je šikana špatná. Vlastně je tu spíš několik momentů, kdy se dokonce dočkáme i trochu obhajování šikany. Co je na tom napsat pár komentářů, kde se někomu vysmějete, jak je někdo trapný? S tím by přeci měl počítat každý, kdo se rozhodne zveřejňovat cokoliv svého na internetu. Nejde tu tedy ani vyloženě o šikanu, protože když by mi někdo z vás, kdo tohle čtete, pak do komentářů napsal, jak jsou moje recenze k ničemu, byla by to šikana? Ne, já bych to jako šikanu nevnímala. Prostě nějaký hater, kterých je na internetu spousta. Tady nás film přivádí právě k zamyšlení. Na té čínské holce z videí (omlouvám se, nevybavím si její jméno) je pak až vidět, kam až to může vést, přičemž Casey/Maisie se s tím snaží vyrovnat a obhájit svoji vinu na tom. Ten pohled ne úplně nevinné oběti je na tom tak atraktivní. Nic přece není černobílé.
Závěr byl také velmi zajímavý. Žádný happy-end plných slunečních paprsků a zázračné záchrany a zároveň ani žádný sad-end ukazující následky. Nakonec to byla zcela logická reakce hlavní hrdinky, která byla podpořená hereckým výkonem Maisie.
Na závěr mohu ještě doporučit ještě Doriana Graye, kterého jsem tento víkend také viděla. Akorát na něj nebudu psát žádnou recenzi, protože jsem nečetla předlohu a tak si nemohu udělat zcela jasný názor. Stejně tak ještě mohu nakonec poznamenat, že je zajímavé strávit víkend zcela o samotě, bez rodiny, bez přátel, pouze s notebookem. (Ty lidi, které jsem potkala na chodbě cestou na záchod nebo do kuchyňky, počítat nebudu.)