Název: Neobyčajní
Autor: Bumbajatko
Žánr: Paranormální
Obsah: 29 (Nedopsané)
Odkaz: ZDE
Stručný popis příběhu:
Byť odlišným, to je v dnešnej dobre tak trochu in. Kto by nechcel byť iný ako ostatní, totálne výnimočný, neprehliadnuteľný? Lenže tí, ktorí sa skutočne líšia to takto nevidia.
Stále je iná ako ostatní. Nikdy nezapadá do davu. A nie preto, že by to nechcela. Nedokáže to.
Jedno leto a jeden týždeň však zmení celý jej život.
Hned ze začátku musím podotknout, že celý příběh je napsán ve slovenštině. Z toho důvodu nedokážu posoudit pravopis. Gramatické chyby jsem tam neviděla. Ale postřehla jsem špatně psanou přímou řeč, čehož jsem všimla mockrát.
Ale když opominu tohle tak se mi líbil vypravěčský styl a příběh nabral dobré tempo. Tedy kromě první kapitoly, která se mi tam zdá docela zbytečná. Tedy zatím, je tu šance, že získá nějaký smysl v budoucích kapitolách. Ale zpočátku mě moc upoutat nedokázala a do příběhu jsem se pořádně začetla až v prázdninových kapitolách.
Na celém příběhu jsem nalezla jenom několik nedokonalostí. Jednou z nich je asi to, že hlavní hrdinka je sexbomba. Alespoň na tu myšlenku mě přivedla kapitola na koupališti, kde se po ní hodně lidí (hlavně mužského pohlaví) podívalo. Je zmíněno, že má pěknou postavu, ale soudě podle těch reakcí musí mít takových 90-60-90. Snažila jsem se to totiž porovnat se sebou. Sama mám vcelku normální postavu, nejsem tlustá. Sice teď prý vypadám jako ve třetím měsíci, ale to opominu, protože na koupališti v plavkách jsem byla naposled před „početím“. Nevzpomínám si, že by se po mojí postavě tolik lidí dívalo. Takže buď je hlavní hrdinka sexbomba anebo já budu muset v létě na koupališti více zkoumat reakci okolí (za předpokladu, že do té doby „potratím/porodím“).
Druhou věcí jsou jména. Již od začátku jsem vídala samá anglická jména, tudíž mě napadlo, že se děj bude odehrávat někde v anglicky mluvící země. Omyl, jedná se o Slovensko a vysvětlení pro anglická jména je takové, že Amerika nějak ovládla svět a donutila všechny jména poangličtit. Být tohle nějaký špionažní román, kde bude do detailu popsáno, jak Amerika ovládá svět, jsou tajné odboje a podobně, tak by mi to dávalo větší smysl. Ale takhle to působí jenom jako trochu chabé zakrytí toho, že autorce se prostě líbí anglická jména víc než ta slovenská.
Ale když opomineme tyhle nedostatky, tak tu máme klasický příběh typu „jsem-obyčejná-holka-a-tamtarará-mám-superschopnosti“. V tomhle příběh postrádá originalitu, ale zato schopnosti pracující s myslí jsou o něco nového. Ocenila bych, kdyby jejich schopnosti a jejich majitelé dostali o něco více prostoru v příběhu. Zatím tu totiž máme několik nevyřčených otázek, které evidentně nikomu nepřijdou divné. Jak to, že se tihle „schopnostáři“ sešli zrovna na tom místě, kde se sešli? Proč hlavní hrdinku nijak nezajímá původ jejich schopností, respektive od koho je získala? Já zjistit, že jeden z mých předků není člověk, tak se alespoň budu ptát kdo. A jejich druh by se mohl taky nějak pojmenovat, protože „schopnostáři“ zní divně.
Celý příběh je napsán ve značně idylickém duchu. Hlavní hrdinka zjišťuje, že má svoje schopnosti, že není jediná a prakticky po celou dobu jinak pozorujeme klasický dětský tábor. Až na jistý problém v jedné romanci, který se objevil v posledních kapitolách, nemusí prakticky nic moc řešit a mají docela šťastný život. Řeší jen svoje každodenní starosti. Nejsem zatím ještě rozhodnutá, jestli je to dobře nebo špatně. Přeci jen každý příběh má mít nějakou zápletku. Za prvotní zápletka s objevováním schopností už docela vyprchala a my se dostáváme do další fáze. Takže pokud jim tam autorka nepřihodí nějaký problém po celou partu „schopnostářů“ (právě se mi vybavila představa, jak je pronásleduje vláda, kteří na nich chtějí dělat pokusy anebo je vycvičit na svoje špiony), tak si asi budeme po zbytek příběhu vystačit s jejich romantickým problémem.
Když jsem začínala číst příběh, tak jsem měla trochu obavy. Vím, že autorka čte moji Kate, proto jsem se bála toho, že příběh bude hrozný, já to tu pak budu muset napsat a budu mít výčitky svědomí vůči svojí čtenářce. Naštěstí se tak nestalo, moje obavy byly zbytečné a příběh se mi zalíbil. Nyní jsem zvědavá, jakým směrem se bude příběh ubírat dál.
| Klady |
Zápory
|
|
|
Mohlo by vás také zajímat: