Zlatonková kletba

Dneska si povíme pohádku o… no, je to taková obyčejná holka, ale postihla ji zlatonková kletba.

Začalo to jednoho prosincového večera. Bylo to v pondělí, možná v úterý, kousek od Národního divadla. Tahle obyčejná holka Halka tam měla v jedné hospodě Literární tvorbu. Učitele moc nevnímala, povídal něco o čínských autorech. Víc zkoumala mobil, protože její Dealerka se s ní měla sejít na ulici.

Výsledek obrázku pro snitch necklace

Naštěstí to nebylo nic nelegálního, maximálně nezdaněného, protože si jen předávaly pár potterovských doplňků. Naše Halka je totiž děsný Potterhead. Co si u své Dealerky objednala teď byla šála její koleje a především Zlatonka. Malý zlatonkovský přívěsek. Jen zlatá kulička s křidýlky. Vytratila se kvůli tomu z hodiny, převzala věci a předala jí peníze, a už byla zase zpátky. Z hodiny pak už odcházela se Zlatonkou na krku.

Tím spustila svou kletbu.

Od té doby nosila svou Zlatonku na krku pořád. Spala s ní, jen do sprchy ji sundávala. Dávala si pak pozor, aby v těch zbrklých spěšných ránech si ji po ranní sprše nezapomněla vzít. Věřila, že jí nosí štěstí.

Jednoho dne ji navíc začala považovat za svůj symbol nebo aspoň za symbol svého milostného života.

  1. Zlatonka je taková prchavá, jen tak někdo ji nechytí, stejně jako Halku.
  2. Ony taky i rády trochu dráždí, Zlatonka vám někdy prolítne těsně před nosem a polechtá křidýlky.
  3. Přívěsek je na dlouhém řetízku zapadlý mezi ňadry. Tam si taky jen tak někdo nesáhne.

Otázkou jen bylo, kdo bude ten chytač, který ji chytí?

Léto

Jednoho dne ji zapomněla. Stalo se to zrovna když odjížděla na Festival Fantazie. Bylo to taky moc spěšné ráno, protože ještě předtím musela kvůli praxi do školy. Že ji chybí Zlatonka na krku si uvědomila až v autobuse do Chotěboře. Cítila se pak nesvá, jako by nahá. Hlavně litovala, že to je zrovna na FF. Největší příležitost v roce předvést všechny své geekovské doplňky a ona zapomněla svůj symbol.

Celé se to semlelo až poslední večer. I když ty předchozí to mělo už taky namále, jen s někým jiným. Ale nebylo to až takovým překvapením. Nakonec nebyla první a ani poslední, kdo měl sex na FF. A co se stane na FFku, to zůstane na FFku. Obzvlášt když pak už zase nosila Zlatonku.

Sice ji fascinovalo, že se to stalo poprvé, zrovna když byl symbol jejího milostného života zapomenut doma na stolku, ale považovala to za náhodu.

Ona si myslela hlavně na… budeme mu říkat Lomover. Líbil se jí už delší dobu, ale bohužel spolu zatím nic neměli. Ale to léto se začali sbližovat. Dokonce za ní chtěl přijet i do Prahy. A tady se nám krásně projevila kletba Zlatonky, kterou pořád nosila. Celý měsíc byla její spolubydlící doma na Ukrajině, ale musela přijet zrovna dva dny předtím, než on měl přijet do Prahy. Takže žádný soukromí nebylo.

Ale Halka to nevzdala. Ona byla totiž blbá a zamilovaná a spoustu věcí na Lomoverovi přehlížela, ale s tím kupodivu Zlatonková kletba nesouvisela.

Ta souvisela s tím, když s ním byla v zimě ve Špindlu. Tam už měli pokoj sami pro sebe, soukromí, Zlatonka na krku, chybělo už jen pár centimetrů… No, a v tu chvíli zaklepala na dveře jeho máma.

Frustrovaná z toho, že se zase nic nestalo, odjela do Prahy. Pořád se Zlatonkou a bez podezření. V průběhu následujících měsíců pak i definitivně bez Lomovera.

Jaro

Zase si zapomněla Zlatonku a znovu si to uvědomila až v autobuse (to by mohlo být taky podezřelý). Vydala se tehdy na jednu akci na kolejích, kde byl náhodou i Slovák, co ji před dvěma lety balil. Teď už ani nemusel, ono se to nějak vyvrbilo v průběhu večera sama. Než se Halka nadála, najednou s ním byla na pokoji, bez Zlatonky, a nikdo neklepal na dveře.

Teď už pojala podezření. Jen si to odmítala připustit. Byl to přeci její symbol!

Ironií je, že to bylo týden poté, co poznala Romana, a už si s ním tou dobou psala. O měsíc později byla jedna akce v jeho městě. Ona potřebovala někde přespat, on se nabídl a ona to s lehce hříšnými úmysly přijala.

 

Zlatonku raději nechala schválně v Praze. Chtěla si svoji teorii potvrdit a sbalit Romana. Aspoň to první se vydařilo.

Rozhodla se kletbu zlomit. Ideální příležitost byla, když Roman přijel do Prahy a potřeboval taky přespání. Halce bylo naprosto jasné, jak bude to přespání vypadat, proto si večer vzala Zlatonku. Jenže ta akce byla o něco únavnější a nudnější než čekala, že by málem cestou usnuli v metru. Na bytě to vzdala, odložila Zlatonku na stůl a vlezla do postele. Najednou měli oba dost energie. Byla to dlouhá noc.

Jenže co s tou kletbou? Nechtěla se vzdát svého symbolu. Na Zlatonku si zvykla. Hodlala proti té kletbě bojovat, když jí nešlo tak snadno zlomit. I kdyby to mělo bolet. A tak si Halka zašla do tetovacího salónu a domluvila si vytetování Zlatonky.

Kletba se toho zalekla. Ještě ten den, kdy si domluvila termín tetování, se na tréninku stala nehoda. Halka měla tričko s větším výstřihem, a ačkoliv nosila celou dobu Zlatonku i na tréninky a nic se jí nestalo, teď se přetrhl řetízek. Od té doby byl přívěsek nenávratně ztracen.

Léto

Vyhráno ještě nebylo. Halka si sice nechala vytetovat Zlatonku na krk, kletba ještě nebyla definitivně poražená. Komunikace s Romanem začala uvadat. Když se s ním koncem léta na jedné akci znovu potkala, nikdo by nepoznal, že spolu něco měli. Halka se bála, jestli si tím vytetováním Zlatonky nezřídila celibát.

Naštěstí se objevil jeden rytíř, sice ne v zářivé zbroji, ale aspoň v dresu. S Halkou se začal sbližovat přes palačinky, čínské nudle, květákové placky a spoustu filmů. Jen si ani jeden z nich nebyl jistý, jestli to jsou přátelská setkání nebo rande. Ale když jedné noci kletbu konečně zlomil, měli v tom už jasno. Sice se od té doby ještě nevzali a ještě spolu nežijí, ale pořád jsou spolu, šťastní a neprokletí.

Teď tahle pohádka zní možná dost antifeministicky. Musel se objevit nějaký rytíř, aby ji zachránil. Ale dost dobře to mohla být i holka, prostě jakýkoliv protějšek. Klíčové je hlavně to, že ona mu na rozdíl od Romana o té kletbě řekla. Komunikace je dost důležitou zbraní. Některé kletby prostě sami neporazíte.

Hraju famfrpál. A ty?

Je to divný, ale já jsem se dala na sport. A to jsem k němu měla vždycky nejblíž na hodinách tělocviku, kdy jsem prostě neměla na výběr. Ale chodit dobrovolně na tréninky ve svém volném čase? To až do nedávna ne-e.

Sice mě tehdy na tělocviku bavil florbal a dokonce jsem jednou hrála i florbalový turnaj (první trénink jsme měli den předtím), ale takový sport by byl až moc normální. Taky mě bavilo, když jsem na ČVUTu měla jako tělocvik lezení po stěně, i když jsem nikdy nezvládla vylézt až úplně nahoru (ale jednou to dokážu!). Další semestr jsem měla lukostřelbu, které mě bavila ještě víc, a mít luk, tak začnu střílet znovu (třeba revizory, když jezdím MHDéčkem načerno).

Ale ač jsou tohle méně tradiční sporty, nejsou až tak podivné, lidi se u toho nepozastavují a tak mi prostě nestačí. Takže já HRAJU FAMFRPÁL. View More

Festival Fantazie 2016 – Bajky, přednášky, protancované noci a sex ve sprše

Kdo mě dobře zná, tak ví, že každý začátek v července trávím v jednom malém městě na Vysočině. Popravdě na to není ani potřeba mě dobře znát, protože o Festivalu Fantazie už jsem napsala dva články a letos jsem i v průběhu Festivalu tweetovala. Takže se pojďme probrat tím materiálem a mým mozkovými závity o tom, co se na letošním Festivale dělo.

View More

Festival Fantazie – moje zážitky, moje letošní plány a moje rady

Začalo léto a co to znamená pro náctky, cetky a možná i nějaké sátky? Začíná sezóna festivalů!
Jenže zatímco většina lidí míří na různé hudební festivaly (Votvírák, Vysmáté léto, Vysočinafest…), já jsem ještě nikdy na žádném hudebním nebyla a zatím se ani nechystám. Mně bohatě stačí Festival Fantazie, což je největší festival popkultury v ČR a já tam letos pojedu už popáté.

 

View More