Taky jste potkávali na Pragoffestu tu divnou holku ve zmijozelský uniformě a s kamerou v ruce? Jo, taky mě furt otravovala. Hlavně jsem ji viděla pokaždý, když jsem se podívala do zrcadla.
Neměla jsem na výběr. Když jsem si vymyslela tuhle absolventku „Kdo jsou geekové?“, tak mě čekalo moje první natáčení. Zároveň to byla poslední možnost vůbec Pragoffest natočit.
Svolení!
Možná na to nevypadám, ale v té škole by mě něco naučili. Třeba že potřebuju povolení. Bez toho bych natáčení na Pragáči neriskovala a ačkoliv jsem ten email Vašku Pravdovi v lednu chvíli odkládala, nakonec jsem to předsvolení získala. Pak bylo potřeba získat ještě opravdový podpis na svolení.
To byl můj cíl na první den. Děsila jsem se, že bych na někoho namířila kameru a on by si pak stěžoval, nedej-Merlin mě (či školu) žaloval. Ten strach mě popravdě doteď neopustil. Sice mám svolení organizátora akce, ale to mi nezaštituje svolení lidí. Jenže nemůžu od každýho, kdo se mi jen mihne na obraze, chtít hned podpis na svolení, takže doufám, že to můžu svést na to, že to byla veřejná akce. A hlavně lidi v cosplayích bývají namaskovaní tak dobře, že by je člověk stejně nepoznal. Třeba ten Groot, co mi zamával do kamery.
Atmosféra?
Vedoucí mojí absolventky mi vyloženě pověděl, že mám hlavně natočit atmosféru festivalu. Ok, a jak se to dělá?
Jo, jako kameramanka bych to měla tušit. Takže jsem nenatáčela, jak lidi sedí na přednáškách. Místo toho jsem furt procházela program a hledala workshopy, soutěže, cokoliv obrazově atraktivního pro kameru. A kdokoliv kolem mě procházel v zajímavém cosplayi, toho jsem si natočila. Takže teď mám třeba Voldemorta tancujícího na Let It Go z Frozen, rudou španělskou inkvizici hrající Guitar Hero a pár soubojů ze světelnými meči z chodby. Počítá se to?
Nesnáze everywhere…
Možná ještě víc důležitější než zachytit atmosféru pro mě bylo natočit rozhovor s Jokerem. Musela jsem to natočit, protože natáčet ten rozhovor někdy jindy v jiným prostředí než na conu, by prostě nebylo ono. Ale postupně jsme to odkládali, až už byl najednou poslední den.
Někde v průběhu (konkrétně v té chodbě mezi hernou a schodištěm a stánky na hlavní chodbě) toho jsem si zoufala, do čeho jsem se to uvrtala. Okay, sice si tady můžu chodit s kamerou a vypadat stylově, ale zvládnu to natočit tak jak chci? A to nemluvím o té kameře…
Bojím se, abych neměla moc široké téma, musím ho dostatečně zůžit a všechno správně propojit a dodržet formu… Ech, je toho hodně a když to nezvládnu, tak budu muset o rok prodlužovat a zase platit školný… Ale jinak nejsem vůbec pod žádným tlakem. Začala jsem se těšit na Festival Fantazie 2020, kdy to (snad!) budu mít všechno za sebou. Za celý tenhle Pragoffest jsem byla jenom na jedné přednášce jenom čistě proto, že mě to zajímalo (literární soutěže), a netýkalo se to mojí absolventky a ani jsem tam nic nenatáčela.
Nakonec ten rozhovor proběhl a natočil se ve stánku Pottershopu (být to reálný placený dokument, tady se by dal vyždímat pěkný product placement). Kdybych byla vyšší, nemusela bych přitom stát na špičkách, aby byla kamera co nejvíš a zvládla ho zabrat přes ty potterovské figurky.
Ale stihla jsem ještě předtím natočit jednu Jokerovu přednášku. To bylo velmi úspěšné, protože sice měl port (mikrofon), ale probíhalo to někdy v deset večer, zhaslo se, celou dobu nebylo vidět nic kromě plátna, kde bylo superhrdinský porno (jen trailery). Hádejte, kolik z toho materiálu bude použitelný.
Takže nemám žádný jeho pokrývací záběry. Ale hlavně že mám Tess. Škoda, že ti dva si nejsou moc podobní a nemůžu je vydávat za stejnou osobu…
Co dál?
Teď bych chtěla v březnu natočit jeden velký hlavní rozhovor s Jokerem, který mi to všechno pospojuje. Od toho se pak odpíchnu, domluvím další rozhovory. Pozitivní je, že jsem se aspoň v průběhu tohohle Pragoffestu rozhodla, které fandomy do toho zahrnu. Líbí se mi Star Wars, pod které můžu strčit Rebel Legion, Lightsaber Team, mají Star Wars Day… A Potterfan se svým Potterfestem je samozřejmostí. A zvažuju i přihození My Little Pony fandomu, protože jsou takový outsideři i mezi geeky.
